zachraňme Soutok

Lužním lesům podél dolních toků řek Moravy a Dyje se přezdívá Moravská Amazonie pro jejich bohatost. Podobně jako Amazonie skutečná ale rychle mizí.

Krajina starých dubů

Lužní lesy, nivní louky a mokřady tu střídají suché stepi, nevídané je množství mohutných, starých stromů.

Domov tisíců druhů

Mnoho rostlin a živočichů u nás najdeme pouze zde, další tu mají těžiště výskytu.

Mizející lesy

Jihomoravské luhy nejvíce ohrožuje těžba dřeva. Staré porosty ubývají bezprecedentní rychlostí.

Kdo sme

Za humnama máme les a s partijů kamarádů si do něho občas spolem vyrazíme.

Po jarním zákazu vstupu do lesa, kerý je v únoru a březnu celých 24 hodin, sme sa šli podívat na našu oblíbenů lokalitu s vzácnýma a chráněnýma ladoňkama.

To, co nás tam čekalo, sme opravdu nečekali. Mýtiny, poštěpkované plochy a ladoňky, keré vypadaly, jak kdyby kvétly na poušti. A eště hodně dalších nových mýtin, keré sme viděli, nám připomínalo spíš pole, než les.

U pohárku dobrého vína sme sa podívali na letecké snímky Soutoku a shodli sme sa, že takovým tempem těžby by tu za chvílu (jak sa v Lanžhotě říká), bylo vidět až do Rakús.

Tož sme sa rozhodli, že s tym konečně něco uděláme.

Sepíšeme otevřený dopis a oslovíme ludí v Lanžhotě, aby sa přidali.

Připravíme web pro místních, aby sa mohli přidat k dopisu a věděli, estli to nekam pokročilo.

Když bude zájem, vytvoříme účet na sociálních síťách.

Až budeme mět od místních ludí dostatečnů podporu, obrátíme sa hlavně na vedení Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, aby problém řešili.

Dokáď bude eště v lese co zachraňovat, nepřestaneme.

Co sa zatím podařilo:

2. května 2019 sme sepsali otevřený dopis

25. května 2019 sme začali oslovovat prvních ludí

28. května 2019 sme dali dopis do čekáren u doktorů, do školky na nástěnku

12. června 2019 sme vytvořili web

17. června 2019 sa začali přidávat přespolní

13. červenca 2019 se přidali Brontosauři z Mikulčic

10. srpna 2019 sme sa sešli a poradili sa co dál. Rozhodli sme sa napsat dopis generálnímu ředitelovi LČR a aj poprosit o pomoc se záchranů našej lužní krajiny vědce, ministry, hejtmana a vedoucích státní ochrany přírody.

21. srpna 2019 dopis generálnímu řediteli LČR, ministrům ŽP a Ze, vedení AOPK ČR, řediteli ČIŽP, hejtmanovi, vědeckým společnostem i několika nevládkám doladěn a odeslán. Tož čekáme, co teď bude dál.

21. srpna 2019 našu aktivitu podpořila Česká společnost entomologická a ludé z Koalice proti palmovému oleji

22. srpna 2019 další podporu poslala Česká společnost pro ekologii a Česká společnost pro ochranu netopýrů

27. srpna 2019 tož to sme fakt nečekali... . Na základě našeho dopisu sa začínajů vědci spojovat a připravujů prý aj nejaké společné prohlášení. Tož dúfáme v jejich podporu!

28. srpna 2019 další podpora je od České společnosti ornitologické

16. září 2019 společná podpora vědeckých společností sa rozjela!!! Přidala se už i Česká botanická společnost nebo Společnost pro ochranu motýlů a mají už aj napsané společné stanovisko na kterém sa ještě ale zatím dohadujú

1. listopadu2019  sú tady první krůčky. Navrhuje sa ochrana nejcennějších kúsků lanžockých lesů!

9. března 2020 našej iniciativy si všiml Ekolist.cz a udělal sa rozhovor, mrknite: https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/to-jak-se-starame-o-lesy-moravske-amazonie-se-nam-vrati-jako-bumerang-rika-anezka-bartosova

20. března 2020 je tu zásadní krok!!! Návrh na vyhlášení NPP Soutok o rozloze 3156,86 ha a zahrnuje lesy, lúky, vodní toky aj tůně.

2. června 2020 další velká věc je tady! Po dúhých měsícách našu snahu podpořilo 6 tisíc vědců a odborníků (jak kdysi slúbili) a vydali spolem stanovisko. Najdete ho tady: http://www.cspe.cz/

Tož temu sa ríká spojenec!

5. června 2020 píšů a vysílajů po celej republice o společném stanovisku vědců k záchraně Moravskej Amazonie. Mrknite sa:

https://www.seznamzpravy.cz/…249

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odbornici-chteji-duslednejsi-ochranu-moravske-amazonie

https://plus.rozhlas.cz/tisice-odborniku-poslaly-vyzvu-premierovi-protestuji-proti-vytezovani-moravske-8217150

http://www.enviweb.cz/…437

http://www.silvarium.cz/…-cz

https://www.tyden.cz/…tml

https://www.bc.cas.cz/…du/

https://zpravyzmoravy.cz/…ik/

https://brnenska.drbna.cz/…tml

Tož hýbe sa to a snáď sa rozhýbe aj nejaký dialog s LČR, keré ho přislúbily.

11. června 2020 teď už chybjá enom ti ekologičtí aktivisté. Ty umňá udělat pěkný povyk. Teďkaj zatím klid, tož jich oslovíme a uvidíme, co v nich je...

25. června 2020 zástupci vědeckých společností byli jednat se třemi řediteli Lesů ČR včetně toho generálního. Vysílala o tom aj ČT24 a další:

2. červenca 2020 Ministr životního prostředí a ministr zemědělství odpověděli vědcům na jejich stanovisko. Tož hlavně reakca ministra zemědělství Tomana (jeho náměstka) stójí za přečtení, posuďte...

17. července 2020 Další pohyb je tu (tentokráte už přímo ze strany ministra ŽP). Dúfajme, že než sa studia vypracuje, bude eště co chránit. 

18. červenca 2020 Vypadá, že sa vědci začínajú s lesákama pěkně rúbat. Skvělé je, že máme všeckých tych vědců na našej straně! 

25. červenca 2020 Na našu prosbu s lepší ochranů Soutoku reagovalo už aj dost ekologických aktivistů a spolků (hlavně místních a přespolních). Domlúváme sa, co a jak dál. Nejlepší asi bude připravit nejaků celostátní petici, ke keré sa bude moct přidat každý.

17. srpna 2020 Text celostátní petice máme dopilovaný, teď už enom dořešit technické věci a može jít do světa. Snad už brzo!

21. srpna 2020 Spúšťáme celostatní petici „za záchranu Moravské Amazonie“. Přečíst a stáhnút možete tu: petice a podpisový arch

21. září 2020 Napsali sme tiskovů zprávu o petici, přečíst a stáhnút možete tu

18. října 2020 Díl Nedej se na ČT sa věnuje našemu tématu. Prostor dostávajú různé strany, posuďte...

22. listopadu 2020 Tož už o nás věďá všecí, díky Českej televizi
Nedej se: Boj o Moravskou Amazonii 

27. listopadu 2020 Vidíte a čujete dobře, Lesy ČR sa s Agentúrú ochrany přírody a krajiny ČR domlúvili, jak sa bude dál na Soutoku hospodařit. Dúfáme, že změna nezostane zasej enom na papíře.

27. května 2021 Body z rámcovej dohody mezi AOPK ČR a LČR sa odrazily do nových lesních hospodářských plánů. Odrazá sa aj do reálné ochrany lužní krajiny na Soutoku?

20. listopadu 2021 Situace sa vyvíjá a je potřeba se Soutokem pokročit dálej. Prosíme všeckých, aby do konca roku 2021 poslali petiční archy. Za všecko děkujeme, budeme sa snažit petici zúročit.

Dopis generálnímu řediteli LČR, ministrům a dalším zúčastněným

 
Vážený pane generální řediteli LČR, vážení páni ministři,  vážený pane řediteli AOPK ČR, vážený pane řediteli ČIŽP, vážený pane hejtmane, vážení vědci a vážené nevládní organizace,
 
dovolte mi prosím vás jako zástupci nespokojených občanů obcí z oblasti soutoku řek Moravy a Dyje na Jižní Moravě u Lanžhota poprosit o vaši spoluúčast při řešení problému z našeho pohledu necitlivého přístupu místních správců lesních porostů. Zdejší lesy se rozprostírají v oblasti přezdívané pro svoje ohrožení i přítomnost obřích a prastarých stromů jako Moravská Amazonie. Jako místní lidé jsme totiž čím dál více znepokojeni jak jsou místní nejen esteticky, ale zejména přírodovědně mimořádně hodnotné lesní porosty “obhospodařovány”. Doslova před našimi zraky se někdejší pastevní lesy mění v technokratickým způsobem vytěžené, byť uměle znovu zalesňované holiny bez většiny cenných živočichů i rostlin které je obývali před necitlivou těžbou. 
 
Tento k přírodě bezohledný přístup bychom možná ještě pochopili v čistě hospodářských lesích. Ale pokud se takto hospodaří v území, které mělo být už nejméně několik desetiletí chráněné minimálně jako CHKO, je to opravdu již do nebe volající. Chápeme že ochrana přírody je odborně složitá záležitost. Víme, že v případě lužních lesů které rostou za našimi domy je třeba přistupovat k jejich ochraně celkem specificky. Tedy že z důvodu zajištění dlouhodobé existence zdejších nejcennějších druhů živočichů a rostlin nestačí možná tak jako někde na Šumavě převést lesní porosty do bezzásahového režimu, ale naopak je o ně třeba vhodně pečovat a to i s využitím lesnického obhospodařování. Ale přesto nechápeme proč už dávno všichni kompetentní lidé nekonají a celé území tak nechávají napospas pouhé výrobě dřeva.
 
A ptáme se:
Proč vedení Lesů ČR, potažmo Ministerstva zemědělství nechce celé roky slyšet žádný z argumentů, že je zdejší mimořádně cenné území nevratně poškozováno i když zde už prokazatelně vymírají mnohé vzácné a přísně chráněné druhy – tedy pokud bychom měli odhlédnou od dalších důvodů a drželi se pouze platné legislativy?
 
Proč Ministerstvo životního prostředí stále ještě nezajistilo tomuto území adekvátní ochranu na základě odborných kritérií a to formou nejprve maloplošných chráněných území a vzápětí velkoplošného chráněného území? A to přesto že již k tomu bylo dokonce vyzváno i ze strany Evropské komise?
 
Proč Agentura ochrany a přírody ČR naléhavěji neprosazuje odpovídající ochranu když se jedná o tak mimořádně cenné území, údajně dokonce i přírodovědně nejcennější v celém našem státě?
 
Proč Krajský úřad Jihomoravského kraje už dávno nezakázal z pozice místně příslušného orgánu ochrany přírody všechny negativní činnosti, které poškozují zdejší přírodu včetně celoevropsky chráněných předmětů ochrany?
 
Proč když v tomto směru dostatečně nekonají odpovědné orgány ochrany přírody od ministerstva po kraj, nekoná svoji povinnost ani Česká inspekce životního prostředí? Když přitom přísně postihuje záležitosti daleko banálnějšího charakteru?
 
Proč se odborné vědecké společnosti i vědci v naší zemi ještě nikdy nespojili a společnými silami neupozornili na to, že ničení přírody Moravské Amazonie je vážný problém který již nesnese dalších odkladů. A proč nepožadují okamžité vyřešení tohoto problému, tak jak to nyní, dohnáni tristním stavem, požadujeme my, co by obyčejní místní občané? Cožpak jim je jedno, že tu už brzo nebudou mít na čem bádat? Kde jinde by se měly snažit zachovat svůj studijní materiál než v území s největší druhovou rozmanitostí v celé naší zemi?
 
Proč se v tomto směru ještě více neangažují nevládní ochranářské organizace?
 
Zkrátka, jak je možné, že při ochraně tam mimořádně cenného území selhává snad úplně všechno co by mělo přesně tomu, co se děje za našimi domy zabránit?!
 
Ze všech výše uvedených důvodů proto prosíme generálního ředitele státního podniku LČR o osobní schůzku se zástupci našich občanů (rádi přijedeme na ředitelství do Hradce Králové) kde bychom panu inženýru Vojáčkovi chtěli nejen předat náš Otevřený dopis, který podepsalo už nemálo našich spoluobčanů, ale hlavně se jej zeptat jak dlouho hodlají Lesy ČR ignorovat argumenty ochrany přírody a dnes tedy už i nás, místních obyvatel.
 
Současně bych prosila všechny dotčené orgány aby mi odpověděli na otázky, proč nekonají svoje zákonné i morální povinnosti. Proč se zatím společně nesešly všechny zůčastněné strany aby si to prostě normálně vyříkali, tak jak to ve vinném sklepě u sklenky dobrého vína děláme my? A vyřešili tento problém jako normální lidé. Pokud jako místní občané můžeme napomoci tomu, aby se tento problém konečně vyřešil, tak budeme moc rádi spolupracovat a hledat nejlepší řešení jak pro všechny zůčastněné, tak i pro naši cennou přírodu, kterou už opravdu nemůžeme dál takto ničit.
 
Chtěli bychom proto všechny oslovené poprosit o pomoc s dořešením této smutné situace která se nás však bezprostředně dotýká.
 
Děkuji všem kteří naše volání o pomoc i spolupráci vyslyší. Důvody proč jsme se rozhodli, kdo jsme a co chceme naleznete na naší webové stránce www.zachranmesoutok.cz
 
S přáním hezkého dne se na schůzku, ideálně nejen s generálním ředitelem LČR, těší z dalekého jihu nejen Anežka Bartošová z Lanžhota.

Otevřený dopis

Lužní lesy podél dolních toků řek Moravy a Dyje patří k přírodně nejbohatším oblastem naší země i celé Evropy. Většinu území přezdívaného Moravská Amazonie vlastní stát. Přesto nebyl schopen zajistit mu potřebnou ochranu a péči. Unikátní přírodní hodnoty jihomoravských luhů proto rychle mizí. Bez řádné ochrany tohoto území nemáme naději zpomalit úbytek přírodní rozmanitosti naší země.

Moravská Amazonie je unikátní v mnoha ohledech: lužní lesy, nivní louky a mokřady tu střídají suché stepi, nevídané je množství mohutných, starých stromů. Mnoho rostlin a živočichů u nás najdeme pouze zde, další tu mají těžiště výskytu. Jmenujme alespoň orla královského nebo čolka dunajského, celkem ale jde o stovky druhů nižších i vyšších rostlin, hub, ryb a především hmyzu.

Oblast je sběratelem národních i mezinárodních ochranářských titulů jako biosférická rezervace, mokřad mezinárodního významu, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, přírodní park a lesy zvláštního určení z důvodu zachování biodiverzity. Jejich existence ale v praxi mnoho neznamená. Nezabránily úbytku přírodních hodnot, ani území neuchránily před rychlou těžbou dřeva. To zatím dokázaly jen přírodní rezervace a památky. Ty ale pokrývají necelá 2 % zdejších lesů. Například v Praze je takto chráněno téměř 5 % území města. Prosazení ochrany jihomoravských luhů už desítky let brání zejména postoj jejich hlavního správce, státního podniku Lesy České republiky, Ministerstva zemědělství, a v neposlední řadě také nerozhodnost Ministerstva životního prostředí.

Jihomoravské luhy nejvíce ohrožuje právě těžba dřeva. V roce 1990 tvořily starší porosty asi polovinu luhů, dnes je to sotva čtvrtina. Nejčastěji zastoupené věkové třídy lesa jsou proto paseky a mlaziny. Tak rychlou těžbu dřeva území nezažilo ani kolem druhé světové války, kdy byla potřeba dříví obrovská. Paseky jsou navíc frézovány, takže připomínají spíše oraniště. To ničí chráněné druhy rostlin, například bleduli letní, a hmyz, například brouka roháče obecného nebo motýla jasoně dymnivkového, který v luzích nedávno vyhynul. Dramaticky se mění také podoba lesů. Původně světlé lesy houstnou, ubývají staré stromy a unikátní rostliny a živočichové.

Je ostudné, že přírodně nejbohatší lesy u nás, navíc vlastněné převážně státem, jsou stále spravovány především jako zdroj dřeva. Ekonomické využití jihomoravských luhů nesmí ničit jejich unikátní přírodu. K nápravě situace je nezbytné zajistit území řádnou ochranu a adekvátní péči. Věříme, že všechny relevantní složky ochrany přírody, státní podnik Lesy České republiky, Ministerstvo zemědělství i Ministerstvo životního prostředí si uvědomují vážnost situace a ve spolupráci s místními obyvateli i odbornou veřejností urychleně zjednají nápravu.

Za prioritní považujeme následující kroky:

  1. Neprodleně zastavit kácení dubů starších sta let
  2. Zajistit podmínky pro přežití a růst mohutných starých stromů
  3. Zajistit do konce roku 2020 územní ochranu přírodně nejcennějších lokalit Moravské Amazonie podle již připraveného návrhu státní ochrany přírody
  4. Umožnit běh a obnovu přírodních procesů a způsobů hospodaření, které přírodu Moravské Amazonie formovaly a jsou důležité pro její uchování

Signatáři

Souhlasí s nama aj přespolní, co majů za humnama lužní les

Fotogalerie

Články

5. 1. 2021 

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les I: Proti nám a za naše peníze?

Tento text bude o peripetiích snah o ochranu jednoho území, které, bohužel, mnohem více než o Soutoku vypovídají o nás, o fungování našeho státu, jeho schopnosti naplňovat vlastní závazky, hájit veřejný zájem a spravovat veřejné statky.

11. 1. 2021 

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les II: Dohoda pohoda

Dohoda s ochranáři buď není brána úplně vážně, nebo v Lesích ČR (a na Ministerstvu zemědělství) soupeří dvě skupiny. Jedna ochotná k ústupkům a spolupráci, druhá naopak ze všech sil bránící současný stav.

19. 1. 2021 

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les III: Zdání ochrany

Soutok je smutným sběratelem řady ochranářských titulů, které se ale v realitě nijak neodrážejí. Často nemají oporu v zákoně, v lepším případě jsou ignorovány, v horším zneužívány.

17. 1. 2021 

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les IV: Kouzlo nezávislého výzkumu

Lesy ČR by bez dotací neměly na provoz. Na Soutoku jsou pod dlouhodobým tlakem ochrany přírody, s níž nedávno uzavřely přelomovou dohodu o změnách hospodaření. 

7. 2. 2021 

Lukáš Čížek: Legrace temně zelená

Kde se můžou hodit „nezávislé“ výzkumy, které Lesy ČR platí? To naznačuje jejich facebookový post ze začátku listopadu 2020: „Postupně v rámci lokality Soutoku vymezíme bezzásahová území všude tam, kde to má smysl. Ve spolupráci s odborníky pečlivě vybereme ekologicky nejcennější oblasti.“

14. 2. 2021 

Lukáš Čížek: Biosférická rezervace, nebo Potěmkinova vesnice?

Bez veřejně známé a dostupné zonace nemůže fungovat žádná biosférické rezervace. Návštěvníci, obyvatelé ani hospodáři totiž nemohou své konání přizpůsobit tomu, zda jsou v jádrové zóně, kde „je vyloučen jakýkoliv management“, nebo v zóně přechodové, kde „probíhá běžná hospodářská činnost“.

28. 2. 2021 

Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují

Lesy ČR zvou k diskusi o Soutoku slovy: „Páteří našeho programu pro oblast soutoku Moravy a Dyje (…) je diskuse se všemi zainteresovanými stranami“. Výzvu jsem přijal. Doufal jsem v korektní diskusi.

31. 3. 2021 

Lukáš Čížek: O frézování pasek s respektem k faktům

Debata o klučených pařezech, kukuřici a DDT není snahou o diskusi. Jde o zastírací manévr, který odvádí pozornost od podstaty problému. Argumentům z podobných zdrojů proto nemá smysl věnovat čas. Vyvrátíte jeden, vytáhnou další, podobně účelový a absurdní. Taková diskuse zkrátka nemá smysl.